
Od králů přes loupeživé rytíře až po úpadek
Historie Hradu Hričov je plná zvratů. Jeho počátky sahají do 13. století (období mezi lety 1254 a 1265), kdy ho nechal postavit magister Toluš. Během staletí se na hradě vystřídalo množství významných majitelů. Hrad patřil například slavnému Matúši Čákovi Trenčianskému a později i známým bratrům Podmanickým, kteří se do historie zapsali spíše jako loupeživí rytíři.
Zlatý věk loupežníků
-
Období chaosu: Bratři působili v první polovině 16. století (po bitvě u Moháče v roce 1526). Uhry tehdy rozdělovala občanská válka o trůn mezi Ferdinandem I. Habsburským a Janem Zápolským.
-
Ziskuchtivá taktika: Jan a Rafael tuto nepřehlednou situaci bezohledně využívali. Neustále měnili strany a přikláněli se vždy k tomu panovníkovi, z jehož podpory (nebo slabosti) dokázali právě vytěžit nejvíce majetků.
Jaké byly jejich zločiny?
Konec bez spravedlivého trestu
-
Bez následků: Hoci král proti nim několikrát vyslal vojenské oddíly, nikdy nebyli za své činy potrestáni. Když starší brat Jan v roce 1545 zemřel, Rafael si uvědomil, že moc panovníka silí, a takticky složil zbraně.
-
Z loupežníka hodnostář: Rafael přisahal věrnost panovníkovi a dostal plnou královskou milost (amnestii). Své dni tak překvapivě dožil v míru jako vážený župan, šlechtic a královský rádce. Zemřel v roce 1558.
-
Vymření rodu: Keďže Rafael nezanechal žádného legitimního mužského dědice, obávaný rod Podmanických jeho smrtí definitivně vymřel po meči a nakradené majetky připadly zpět královské koruně.

Koncem 16. století přešel hrad do rukou Františka Thurza. To byl však začátek jeho konce jako panského sídla. Thurzonové si totiž za své hlavní sídlo zvolili pohodlnější a modernější zámek v nedaleké Bytči. Hrad Hričov začal sloužit už jen jako vězení či úložiště a od druhé poloviny 17. století byl ponechán napospas osudu a postupně se měnil ve zříceninu.
Hrad zachraňují dobrovolníci
Dlouhá léta hrad chátral, ale to se změnilo v roce 2010. Tehdy vzniklo Občanské sdružení přátel Hričovského hradu, jehož členové a dobrovolníci se ve volném čase věnují záchraně této památky.
Pod dohledem památkářů odstraňují náletové dřeviny, stabilizují rozpadající se zdi a provádějí archeologický výzkum. Jejich hlavním cílem je zakonzervovat současný stav hradu tak, aby byl pro návštěvníky bezpečný a zachoval si svou autentickou historickou atmosféru.
Spustit navigaci na hrad Hričov
Proč se vydat na Hričov?
Cesta na hrad není jen o šlapání do kopce. V roce 2013 dobrovolníci vybudovali parádní naučný chodník. Skládá se z 20 krásných, dřevořezbami zdobených tabulí, které vás provedou historií hradu, ale také místní faunou a flórou. Během výstupu si můžete odpočinout ve dvou dřevěných altáncích.
Hrad Hričov je ideálním místem pro rodinný výlet, romantickou procházku či únik z města do ticha středověkých zdí a okolní přírody.

Baranec (2 185 m n. m.) patří mezi nejdominantnější a nejoblíbenější vrcholy celých Západních Tater. Vystupuje přímo nad Liptovskou kotlinou jako mohutný strážce a nabízí panorámu, kde se surová krása Roháčů setkává s ostrou siluetou Vysokých Tater v čele s Krivánem.
Zajímavosti o Baranci:
-
Výjimka ze zimního uzavření: Na rozdíl od většiny vysokohorských tras v Tatrách, trasa ze Žiarské doliny (či z ústí přes Holý vrch) je dostupná i během zimy, díky čemu je Baranec top cílem pro zimní turistiku a skialpinismus.
-
Třetí nejvyšší v „Západkách“: S výškou 2 185 m n. m. je po Bystré a Jakubíně třetím nejvyšším štítem Západních Tater.
-
Řádná porce výškových metrů: Když nevycházíte z vysokohorských sedadel, ale přímo z ústí doliny (cca 890 m n. m.), na vrchol musíte překonat téměř 1 300 výškových metrů čistého stoupání bez rovinatých odpočinkových pásů.
-
Přírodní amfiteátr: Z vrcholu je unikátní pohled hluboko do Jamnické a Žiarské doliny, stejně jako na exponovaný hřeben Otrhancov přímo oproti.
Mapa lokality:

Vodní nádrž Nová Bystrica patří mezi nejfotogeničtější a zároveň nejtišší kouty Kysucké vrchoviny. Na rozdíl od jiných slovenských přehrad zde nenajdete přeplněné pláže ani motorové čluny – jedná se o přísně chráněnou zásobárnu pitné vody, která nabízí klidnou přírodu, dramatickou historii a skvělé cykloturistické zázemí.
Zajímavosti a historie
-
Zatopené obce Riečnica a Harvelka: Výstavba probíhala v letech 1983 – 1989. Za oběť jí padly dvě svéřazné kysucké vesnice a desítky okolních lazů a osad. Z domovů museli vysídlit téměř 3 000 obyvatel.
-
Osamělý kostel v Riečnici: Z původní zástavby zůstal stát jediný objekt – murovaný Kostel Narození Panny Marie z konce 19. století. Stojí na vyvýšeném břehu nad vodní hladinou a slouží jako památné místo původních rodáků.
-
Druhá největší vodárenská nádrž: Po východoslovenské Starině je Nová Bystrica s objemem téměř 33 miliónů m³ druhou největší nádrží na pitnou vodu na Slovensku. Zásobuje okresy Čadca i Žilina.
-
Dvojramenný tvar fjordů: Z výšky přehrada připomíná horský fjord. Masív Kýčery rozděluje vodní plochu na dvě dlouhé ramena kopírující původní koryta řeky Bystrica a Riečnického potoka.
-
Výhled na Velký Rozsutec: Z více úseků břehu a hráze se naskytá pohled přímo na skalnatou siluetu Velkého Rozsutce v Malé Fatre.
Dúleězí upozorní: Vzhledem k tomu, že se jedná o pásmo hygieničke ochrany 1. a 2. stupňé, koupání, vodní sporty, člnkovaní, kempování i sportovní rybolov jsou v celé nádrží přís né zákázáný.
Dostupnost
-
Autem: Z cesty II/520 (spojnice mezi Krásnem nad Kysucí a Oravskou Lesnou). Záchytná parkovací místá se nacházejí u odbočky k přehradánímu múru v Nové Bystrici nebo u lokality Granátovci.
-
Autobusem: Pravidelné linky jezdí ze Žiliny a Čadáce smšřem do Nové Bystrice a Vychylovky.
-
Na kole: Přehrada je napojena přímo na Bystrické cyklomagistrálu.
Aktivity a tipy na výlet v okolí
-
Cyklokruh okolo nádrže (Cyklotrasa č. 2434):
Zavřená trasa měří přibližně 28 – 30 km se spevněným asfaltovým a štětinovým povrchem. Vede okolo celé vodní plochy přes opuštěnou Řečnicu i Harvelku. Profil je mírně zvlněný, ideální pro trekkingová kola, horská kola a e-biky.
-
Muzeum kysucké vesnice ve Vychylovce (Skanzen):
Jen pár kilometrů od přehrady najdete unikátní skanzen lidové architektury, kde stojí i původní srubové domy přenesené právě ze zatopených obcí Řečnica a Harvelka.
-
Historická lesní úvraťová železnice:
Součást skanzenu Vychylovka s funkčním úvraťovým systémem, který patří mezi technické památky světového významu.
-
Slovenský orloj ve Staré Bystrici:
V sousední vesnici stojí jediný orloj na Slovensku se dřevěnými plastickými a polední promenádou apoštolů.
-
Turistika na okolní vrcholy:
Značené trasy vedou na vyhlídkové body v Kysucké vrchovině (např. Kýčera, Okrúhlica či Vojenné) nebo dál na hřeben Malé Fatry.
Ráj pro rybáře a pozorovatele ptactva
Kým vedľajší Liptovská Mara láka plavcóv a jachtář, Bešeňová je tichšou oázou s vlastnými pravidly.
- Rybářský unikát: Nádrž je doslova ráj pro sportovní rybáře, kteří sem přicházejí za úlovky pstruhů a lipanů.
- Vtáčia rezervácia: Pokojné brehy nádrže poskytujú ideálne útočisko pro vodné vtáctvo. Pokud patříte k milovníkům birdwatchingu, nezapomeňte si přibalit dalekohled. Nejčastěji během jarných a jesenných migrací můžete pozorovat vzácné druhy.
Jaké ryby se tu loví?
Jelikož do nádrže v minulosti nebyly ve velkém uměle vysazovány lososovité ryby, původní osádka pocházela z přítoků (například Ľupčianka). Díky bohaté potravě zde však ryby fantasticky prospívají.
Mezi hlavní úlovky patří:
- Pstruh potoční a pstruh jezerní (jeho jezerní forma): Tyto ryby zde běžně dosahují průměrnou délku okolo 50 cm, avšak loví se i skutečné trofejní kusy přesahující 70 či dokonce 80 cm.
- Pstruh duhový: Oblíbený úlovek muškařů, který patří k velmi bojovným rybám a vyskytuje se zde v krásných velikostech.
- Kapr rybničný: I když je Bešeňová pstruhový revír, při plném stavu vody v zátokách (např. úseky nad zatopenými starými cestami) se zdržívají i kapři, které hlavně během letních obědů rybáři s oblibou chytají pro zábavu.
- Lípen tymiánový: Vyskytuje se hlavně v okolí ústí přítoků a proudnějších částech směrem od Liptovské Mary.
Rybářství na Bešeňové je označováno za "vysokou školu", protože větší, starší ryby jsou již mimořádně opatrné a zkušené (říká se, že "znají všechny umělé mušky po jménu").
Důležité pravidla lovu na VVN Bešeňová
-
Zákazová zóna: Ve vzdálenosti 100 metrů od hrázového tělesa (přehradního múru) nadřazené VN Liptovská Mara platí celoroční zákaz rybolovu (úsek je obvykle vyznačen tabulemi).
-
Parkování: Dávejte si velký pozor na auta. Je přísný zákaz vjezdu motorovými vozidly na všechny hrázové opevnění a do zátoových území nádrže. Parkujte jen na vyhrazených nebo spevněných plochách ve vesnicích (např. Bešeňová, Vlachy).

Přeneste se do čias tajomných druidů. Archeoskanzen Havránok vám odhalí dávná tajemství keltského osídlení, starodávné oběti, dřevěné opevnění i zvyšky středověkého hradu – to vše s dechberoucím výhledem na hladinu Liptovské Mary.
Archeologické muzeum v přírodě Liptovská Mara – Havránok
Archeologické muzeum v přírodě Liptovská Mara – Havránok patří k nejvýznamnějším archeologickým lokalitám Liptova. Vzniklo s myšlenkou zachovat a prezentovat široké veřejnosti výsledky dlouholetého bádání, které zde probíhalo od poloviny 60. let 20. století v souvislosti se stavbou vodního díla Liptovská Mara. V roce 1991 bylo toto hradiště vyhlášeno za národní kulturní památku.
V současnosti se zde nachází stálá expozice rekonstruovaných objektů ze dvou historických období:
-
Mladšia doba železná: Návštevníci môžu vidieť sídelný dvorec s hrnčiarskou dielňou a hospodárskymi objektmi, svätyňu s dláždenou podlahou a obetnou jamou, a tiež viacnásobné opevnenie so vstupnými bránami.
-
Stredovek: Z obdobia 12. – 16. storočia sa tu nachádza drevozemný hrádok s opevnením. Okrem toho sa v blízkosti prístavného móla zachovala pôvodná veža jedného z najstarších kostolov na Liptove, kostola Panny Márie.
Výhľad zo skanzena Havránok
Významné objekty na hradisku
Opevnění a keltská svatyně Hradisko v oblasti severních Karpát představovalo stabilní místo v sídelní struktuře od doby bronzové až po začátek římské epochy. Základem současného opevnění byl val ze dřevěného roštu vyplněný kamením a hlínou. S příchodem keltských kulturních vlivů se začaly budovat oboustranně lícované kamenné múry a složité systémy obranných bran.
-
Z 2. – 1. století před n.l. se dochovaly dvě pásma čelního lícovaného múru z pískovce.
-
Mezi těmito pásmy byla objevena kamenná stéla s ohniskem a různými obětnými dary, jako jsou šperky, mince, obilí, nádoby či zemědělské nářadí.
-
Vstup do svatyně chránila poloklínová věžovitá brána z druhé poloviny 1. století před n.l., která měla zvýšenou severní část spevněnou dřevěnou konstrukcí a zevnitř byla chráněna terasovitým hradbám. Na nepřístupných místech stála dřevěná palisáda.
Sídelný dvorec Dvorec je ukázkou rekonstrukce zpúsobu bydlení v 3. – 1. storočí před n.l.. Tento sídelný areál spočívá z více dúležitých častí:
-
Obydlí: Jedná se o dvoupokojový dům ze dřevěného charakteru postavený na kamenné podhledě se sedlovou střechou pokrytou trstíním. Uvnitř se našly stopy po kamenném ohništi. Prostor sloužil k bydlení, domácím pracím i řemeslné činnosti.
-
Hrnčířská dílna: Tvoří ji přístřešek na bukových sloupech, který je pokrytý kombinovanou krytinou z trstíny a kůry. Nachází se zde dvoukomorová pec s předpecní jamou sloužící k výpalu keramiky, která se v dnešní podobě využívá k experimentálním účelům.
-
Součástí areálu dvora je také studna a další hospodářské stavby.
Kromě objektů zmíněných v informačních tabulích skrývá archeoskanzen Havránok také další zajímavá místa a tajemství, která odhalily archeologické výzkumy.
-
Druidská svatyně s temnou historií: Kultovní místo Keltů doplňuje dřevěné sloupové řadí, které je zdobeno lebkami zvířat. Při archeologických vykopávkách se v obětní jámě našly nejen zvířecí, ale i lidské kosti se stopami po násilí a rituálním obětování. Kelti zde prováděli magické obřady, kterými chtěli naklonit bohy (například přivolat déšť).
Místo obětních rituálů
-
Dřevěné strážné věže: Při výstupu areálem narazíte na strážné věže, které v minulosti sloužily k pozorování okolí. Dnes slouží jako vynikající vyhlídkové body, z nichž je nádherný panoramatický výhled na celou Liptovskou Maru a vrcholky Tater.
-
Detaily středověkého hrádku: K středověkému dřevěnému hrádku (suterén dřevěné obytnej věže a dlaždené nádvoří) patří i zrekonstruovaná obranná příkop s mostem. Tento hrádek v 12. a 15. století odolával husitským nájezdům a poskytoval obyvatelům útočiště před loupeživými rytíři.
-
Život a rituály naživo (během sezóny): Havránok není jen statickým múzeem. V letných měsících se areál mění na "živú osadu", kde se konajú podujata (např. Cesta historií nebo S děti za Keltmi). Můžete tu vidět ukázky starých remesel, historického šermu, razení mincí či rekonštrukce keltských obradů.
Fotogalerie:

Co vás v Lúčkách a okolí čeká?
- Relaxace v minerální vodě: Místní Lázně Lúčky jsou proslulé svou sádrovcovo-zemitou vodou z pramene Valentína. Léčí se zde nejen ženské a pohybové problémy, ale v moderním AQUA-VITAL Parku (otevřeném celoročně) s venkovními bazény si na své přijdou i rekreační návštěvníci.
- Vodopád přímo v obci: Jen málokterá vesnice na Slovensku se může pochlubit 12metrovým travertinovým vodopádem přímo ve svém centru. Národní přírodní památka Lúčanský vodopád padá do tyrkysového jezírka, v němž je během horkých letních dnů povoleno i bezplatné koupání!
- Divoké termály v přírodě: Kousek od Lúček, v sousední obci Kalameny, vyvěrá další poklad. Přírodní termální pramen Kalameny (zvaný také Medokýš) vytváří malé bezplatné jezírko, v němž má voda příjemných 33 °C – ideální i na večerní či zimní koupání pod hvězdami.
- Turistika do Chočských vrchů: Pro ty aktivnější je okolí ideálním výchozím bodem. Z Lúček a Kalamen vedou turistické trasy přímo na majestátní Velký Choč (1 611 m n. m.) nebo ke zřícenině nejvýše položeného hradu u nás – Liptovského hradu.
Lúčanské travertiny: Živé geologické laboratoř v srdci Liptova
Proces jejich tvorby je fascinující:
-
Věk lúčanských travertin se odhaduje na 200 až 140 tisíc let, což spadá do předchozí doby meziládové.
-
Rozměry a útvary v Lúčkách: V Lúčkách tyto útvary dosahují mohutné tloušťky 40 až 50 metrů a vytvořily se z termálních kalcium-sulfátových pramenů s teplotou 17 °C až 33 °C.
-
Podmínky a proces vzniku: Pro vznik travertinů v Lúčkách byla klíčová existence důležité zlomové linie, podél níž vyvěrají termální prameny. Proces začíná prosakováním povrchové dešťové vody přes propustné horniny, jako jsou vápence a dolomity, do hloubky několika kilometrů. V této hloubce se voda ohřeje a obohatí o minerály z okolních hornin, aby se následně pod hydrostatickým tlakem přes zlomové linie dostala zpět na povrch.
-
Krystalizace a zkamenělé otisky: Když minerální voda vyvěrá na zemský povrch, mění se její teplota, tlak a unikají z ní plyny, především oxid uhličitý (CO2). Tyto změny spolu s působením přítomných rostlin a živočichů způsobují proces krystalizace uhličitanu vápenatého z vyvěrajících vod. Organismy v tomto procesu odumírají, ale zanechávají v hornině dutinky a otisky, které jsou pro lúčanský travertin mimořádně charakteristické.
Jak se tam dostat?
Přístup je bezproblémový a Lúčky jsou skvělým cílem pro celodenní výlety:
- Autem: Lúčky leží jen pár minut jízdy (cca 15 km) od města Ružomberok, zhruba 10 minut z hlavního tahu D1 (odbočka u Ivachnové). V obci i přímo u vodopádu se nacházejí parkoviště.
- Autobusem: Z vlakového i autobusového nádraží v Ružomberku (nebo z Liptovské Teplé) jezdí pravidelné příměstské linky přímo do centra obce a k lázním.
- Pěšky / Na kole: Dedinky na Liptově jsou skvěle propojené asfaltkami s malým provozem i lesními cestami. Procházka z Lúček ke Kalamenskému prameni trvá pohodlným krokem asi 30 minut.
Mapa okolí:
Fotogalerie:

Nenápadný, ale o to kouzelnější kopec v Lučanské části Malé Fatry Čipčie (926 m n. m.).
Proč se vyplatí navštívit Čipčie?
Čipčie dlouhé roky nepatřilo mezi ty nejznámější vrcholy, ale v poslední době jeho popularita právem stoupá. Co vás na vrcholu a po cestě čeká?
-
Panoramatické výhledy: Z nezalesněného vrcholu se otevírá nádherný kruhový výhled. Jako na dlani budete mít Žilinskou kotlinu, Rajeckou dolinu, Súľovské vrchy, ale při dobré viditelnosti uvidíte i hřebeny Kysucké vrchoviny a Moravsko-slezských Beskyd.
-
Vrcholový kříž a posezení: Přímo na vrcholu se nachází velký dřevěný dvojkříž a lavička, kde si můžete po výstupu pohodlně odpočinout a vychutnat si svačinu z batohu.
-
Klid a ticho: Ačkoliv je lokalita stále známější, stále tu nepotkáte takové davy lidí jako v blízkém Minčole či Kľaku.
Přístup a popis trasy
Nejoblíbenější startovní pozicí je obec Turie. Výlet si můžete naplánovat jako okruh, díky čemu nebudete chodit nahoru i dolů tou samou cestou.
-
Výstup po modré značce: Trasa začíná přímo v obci Turie, stoupá přes lokalitu Pod Železom a následně se křiví západním svahem přímo až na vrchol Čipčie.
-
Kombinace žluté a modré značky: Z Turia vede také žlutá trasa (jde o něco východnějšího). Ideální okruh se tedy obvykle dělá právě kombinací těchto dvou tras (například nahoře strměji po modré a dole mírněji přes rozcestí Nad Zadním po žluté).

Tento fascinující skalní útvar vysoký téměř 14 metrů připomíná obrovskou sevřenou pěst nebo dřevěný kyjak zapíchnutý úzkou částí do země. Svůj neobyčejný tvar získal díky erozivní činnosti vody, která ho formovala po dlouhá staletí. Správně se řadí mezi nejkrásnější přírodní úkazy u nás.
Možnosti přístupu
Výlet k budzogáni zvládnou i začínající turisté či rodiny s dětmi. K skále vede několik tras, ze kterých si můžete vybrat podle své kondice:
- Z Rajeckých Teplí (Naučný chodník): Nejoblíbenější trasa začíná přímo v Rajeckých Teplicích. Jedná se o žluto 🟡 značený Naučný chodník Ztracený budzogán, který má délku přibližně 7 km. Po cestě na vás čeká 6 informačních tabulí, které vám postupně vyprávějí celou legendu o obrovi a Hromodubu. Trasa trvá přibližně 2 až 3 hodiny.
- Zo Zbyňova: Pokud hľledáte kratšiú alternativu, mžete začť v obci Zbyňov. Trasa se napáje na žltú značku a výstup je odtíaľto výrazné kratší a rýchlejší.
- Zo Súľova: K budzogáňu se dá dostat i z opačné strany kopce, z obce Súľov přes Sedlo Patúch. Táto trasa zabere přibližně 2,5 hodiny.
Tip na závěr:
- Pokud vám po příchodu k budzogáni zůstanou síly, určitě pokračujte po značce dál na nedaleký vrch Žibrid (867 m n. m.). Odmění vás nádhernými kruhovými výhledy na Rajeckou kotlinu, Súľovské skály i Lúčanskou Malou Fatrú.
- Když dorazíte do cíle a obejdete skálu, která je v blízkosti budzogáňa, dostanete se nad ní, což vám otevře široký rozhled do okolí.
Mapa lokality:
Soubory ke stažení
| # | Trasa ke stažení | Formát |
|---|---|---|
| Trasa offline pro aplikaci Locus Map, Google Earth | .kml |
Legenda o Obrovi a kouzelném Hromodubu

Kde bylo, tam bylo, v jedné překrásné zemi, stál ten nejkrásnější a největší strom, jaký kdy na světě rostl – majestátní Hromodub. Tento zázračný strom patřil všem lidem a zvířatům z okolí. Každé dítě v zemi znalo jeho příběh a vědělo, že o Hromodubu se musí s láskou starat. Lidé mu pravidelně umývali listy, jemně čistili kořeny a ve dne i v noci u něj drželi stráž.
Jak se Obor Cestovatel zamiloval
Jednoho dne do této poklidné země zavítal Obor Cestovatel. Když přišel na místo, kde stál Hromodub, na první pohled se do něj zamiloval. Byl to přece ten nejimpozantnější strom, jaký během svých cest po světě viděl. Obor nezahálil a hned začal snít temné plány, jak by tento klenot získal jen pro sebe, a to navždy.
Jak Janko Spáč držel stráž
Osudnou se stala noc, kdy měl při stromě hlídkovat chlapec jménem Janko Spáč. Janko, věrný svému jménu, si lehl na zem, zavřel oči a tvrdě usnul. Usnul tak hluboko, že kdybyste si teď lehli na zem a zavřeli oči vy, usnuli byste přesně stejně jako tehdy on. Právě tu chvíli nepozornosti využil Obor a zmocnil se bezbranného Hromoduba.
Jak se to všechno skončilo
Obor svými obrovskými rukama vytrhl Hromoduba přímo ze země a vystrouhl si z něj obrovský budzogáň. Ten obrovský hluk však probudil všechny obyvatele krajiny. Ti se opravdu naštvali! Jen tak si svého milovaného Hromoduba nevezli. Podařilo se jim Obra přelstít a za trest mu natřeli nohy lepkavou smolou.
Naštvaný obr zjistil, že se nemůže pohnout. V záchvatu zuřivosti zapíchl svůj nový budzogáň z Hromodubu hluboko do země a proklínal ho, aby zkameněl. A tak se i stalo. Budzogáň zkameněl a zůstal tam stát až dodnes, jako připomínka na chamtivého obra a slavný Hromodub.
Fotogalerie:

Hľadáte ideálný tip na aktivní víkend, který hravý zvládne i rodina s dťti? Vyměňte auto za kolo vyrazte na jednu z nejkrásných cyklotrás na severu Slovenska! Trasa prámo ze Žiliny až do Jánošíkovho kraje vám ponúkne všetko, čo od dokonalého výletu očakávate. Čaká vás bezpečná asfaltka mimo rušnej premávky, osviežujúca jízda popri rieke Varínka a dychberúce výhľady na majestátne štíty Malej Fatry.
Co vás čeká na trase: Od vody až pod horské štíty
1. Start u Vodního díla Žilina
Výlet obvykle začíná u Vodního díla Žilina. Hned na úvod vás přivítá příjemná rekreační atmosféra. Můžete zde pozorovat plachetnice, paddleboardisty nebo hejna labutí a kachen. Hladký asfalt vás povede podél vodní hladiny s výhledy na okolní kopce, což je ideální na zahřátí svalů.
2. Soutok Váhu a Varínky a "lietající" Straník
Jak se budete blížit k obci Varín, trasa vás provede kolem soutoku řek Váh a Varínka. Když se podíváte na kopec Straník vyčnívající nad Žilinou, během slunečných dní téměř jistě uvidíte desítky barevných padáků. Straník je totiž mekka slovenského paraglidingu a pohled na kroužící letce tvoří skvělou scenérii.
3. Osvěžující společnost řeky Varínka
Značná část cyklotrasy kopíruje tok horské řeky Varínky. Díky tomu je jízda i během horkých letních dnů příjemně chladivá. Křišťálově čistá voda, zurčící kaskády a malebné zákoutí s dřevěnými můstky jsou ideálními místy na krátké zastávky, piknik nebo alespoň smočení nohou v osvěžující vodě.
4. Bezpečná jízda malebnými vesničkami
Nová cyklotrasa je pýchou regionu, protože je z velké části segregovaná – oddělená od hlavní automobilové dopravy. Projedete katastry obcí jako Krasňany, Stráža či Belá. Cestou uvidíte tradiční i moderní venkovskou architekturu, pasoucí se ovečky na okolních loukách a lavičky připravené k odpočinku.
5. Zábava a odpočinek v kempingu Belá
Před branami Terchové budete míjet známý Autocamping Belá - Nižné Kamence. Je to perfektní strategický bod na přestávku, obzvláště pokud jedete s dětmi. Nachází se tu minizoo se zvířátky, dětská hřiště a bufety, kde si můžete doplnit tekutiny (například čapovanou kofolou) a energii před finálním stoupáním.
6. Panorama Malé Fatry a příchod k Jánošíkovi
S blížící se Terchovou se před vámi začne otevírat to nejlepší. Přímo z kola budete mít exkluzivní výhled na skalnaté hřebeny Malé Fatry – dominantní Malý a Velký Rozsutec či masív Sokolie. V samotném cíli v Terchové na vás z kopce dohlíží majestátní nerezová socha Juraje Jánošíka.
Upozornění: Cyklomagistrála spojující Žilinu s Terchovou je nádherná a oblíbená trasa, ale pro zajištění plynulé a bezpečné jízdy bychom vás chtěli upozornit na následující důležité situace, se kterými se na cestě setkáte:
- Bezpečnostní sloupky v jízdním pruhu: Na více ušek, zejmená při vjezdech na dřevé mostíky a při křízovánich, jsou přímo uprostřed cyklostezky umístěny sloupky. Bučte zvláš opatrní, zejmená pokud jedete ve skupině nebo v těsném závěu za jiným cyklistou, abyste měli dostatek času na reakci a bezpečnou obědě prečky.
- Prudké a nepřehledné zatáčky: Trasa kopíruje terén a obsahuje několik ostrých zatáček. V těchto úsecích je nezbytné výrazně zpomalit a zvýšit pozornost. Nepřehledná místa mohou skrývat cyklisty v protisměru nebo chodce, proto vždy přizpůsobte rychlost tak, abyste dokázali včas bezpečně zastavit.
- Přejezd přes pozemní komunikaci: Při odbočce na Lysicu cyklotrasa na chvíli prochází pozemní komunikací, a to přímo nepřehledným úsekem přes most do obce Lysica.
- Závěrečná pasáž trasy do Terchové: Prochází přes hlavní silnici pro auta, ale je možné ji obejít a vyhnout se tak provozu.
Jezděte s rozumem, přizpůsobte svou rychlost okolí a užijte si krásnou a bezpečnou jízdu až do Terchové!
- Kulinárský zážitek: Výlet by nebyl kompletní bez návšvy jedné z místních kolib. Pravé terchovské bryndzové halušky se slaninkou nebo domáci pirohy jsou dokonalou odměnou za spálené kalorie.
- Kulturní vložka: Pokud vám zůstane čas, sesedněte z kola a podívejte se na unikátní dřevěný pohyblivý Betlém v kostele sv. Cyrila a Metoda v centru obce.
- Socha Juraje Jánošíka: Monumentální socha legendárního zbojníka, která se tyčí na kopci přímo nad obcí. Je odtud krásný výhled na okolí.
- Múzeum Juraje Jánošíka: Pokud vámáte zájmem o histórii a folklór, určite nevynechejte toto múzeum priamo v centre.
- Směr cyklotrasy je označený značkami, které vás budú provázet celou cestu, abyste neztratili směr.
Mapa lokality:
Ubytování:
Fotogalerie:

Chata pod Suchým: Vstupní brána na hřeben Malé Fatry s chutí tradice
Chata pod Suchým (1 075 m n. m.) je jedním z nejautentičtějších horských útočišť v Kriváňské Malé Fatře, kde vás po poctivém šlapání odmění nefalšovaná horská atmosféra, výhledy na okolní divočinu a legendární domácí zelňačka či parené buchty. Ať už hledáte cíl na svižný půldenní výlet, nebo startovní bod pro náročný dvoudenní hřebenový přechod přes Malý a Velký Kriváň, tato chata je ideální volbou pro pěší turisty, horskou cyklistiku i zimní skialpové výstupy.
Jak se na chatě dostat?
Přístup na chatu je překvapivě variabilní a díky skvělé poloze nepotřebujete ani vlastní auto — výchozí body jsou výborně napojené na vlakovou i autobusovou dopravu přímo ze Žiliny. Vyberte si trasu podle své kondice a vybavení:
-
Klasika okolo Staráhradu (z Nezbudské Lúčky / Strečna): Nejoblíbenější trasa začíná přímo u vlakové stanice Nezbudská Lúčka-Strečno. Po červené turistické značce minete zříceninu Staráhrad (s fotogenickými výhledy na Domašínský meandr Vahu) a přes lesní terén vystoupíte až k chatě. Alternativou ze stejného bodu je o něco klidnější zelená značka přes Javorinu.
-
Čas výstupu: cca 2,5 až 3 hodiny (délka 7–8 km, převýšení ~700 m).
-
-
Dolinou z Varína nebo Krasnian: Mírnější přístup z podhorí vede po modré značce z Varína nebo po žluté značce z Krasnian přes dolinu Kúr. Tyto trasy jsou méně frekventované a nabízejí postupné stoupání hlubokými fatranskými lesy.
-
Čas výstupu: cca 2,5 až 3 hodiny.
-
-
Na dvou kolech (cyklotrasa): Chata pod Suchým je jedna z mála vysokohorských chat v Malej Fatře oficiálně dostupná pro horská kola. K chatě vede značená cyklotrasa po lesní zvířnici z Varína a přes Hoskoru. Připravte se na vytrvalé stoupání, které prověří vaše stehna, ale sjezd zpět do údolí stojí za každou kapku potu.
-
Hrebeňová magistrála (z Vrátnej doliny): Pro náročnejších turistý je chata dokonalou zastávkou nebo cílem při přechodu hlavního hřebene. Po výstupe na hřebň z Vrátnej doliny (napríklad lanovkou na Snilovské sedlo) pokračujete po červenej značke cez Malý Kriváň a samotný vrch Suchý, z ktorého zbehnete priamo do tepla chaty.
Chata funguje celoročně a kromě občerstvení nabízí také útulné turistické ubytování. Pokud chcete zažít nezapomenutelný západ slunce nad Žilinskou kotlinou a noční ticho fatranských lesů, vyplatí se sbalit batoh a naplánovat si zde nocleh.
Obr. 1: Západ slunce na Chate pod Suchým v zimě má své kouzlo

Zvonice u Marunov není jen architektonickou památkou. Je to srdce osady a tichý svědek časů, keď zvuk zvonu řídil každodenný život, varoval před nebezpečenstvem a spájal ľudí. Dnes toto výnimočné místo ponúka návštevníkom okno do minulosti a neopakovateľnú atmosféru tradičného vidieka v obklopení nádhernej prírody.











