Hľadáte miesto, kde sa osviežujúci relax pri vode dokonale snúbi s vysokohorskou turistikou? Nemusíte cestovať za hranice! Liptovská Mara ponúka to najlepšie z oboch svetov a je absolútne ideálnym východiskovým bodom pre váš ďalší aktívny výlet.

Slovenská Atlantída: Obětované vesnice

• Trinásť zaplavených obcí: Kvôli výstavbě přehrady v letech 1969 – 1975 muselo úplně nebo čiastočně zmizet pod hladinou až 13 obcí (např. Liptovská Sielnica, Palúdzka, Parížovce, Sokolče, Vrbie a ďalšie).

• Vysídlení tisíců lidí: Svá domova muselo opustit přibližně 4 000 obyvatel. Celé komunity byly přestěhovány, pro mnohé postavili nová sídla v Liptovském Mikuláši nebo v nové Liptovské Sielnici.

• Rodisko hokejové legendy pod vodou: V zaplavené obci Sokolče se narodil slávný hokejista a legenda NHL Stan Mikita (vlastným jménem Stanislav Guoth). Jeho rodný dům dnes leží na dně přehrady. Ve stejné obci se narodil i sjezdařský lyžař Ján Starší.

Osamělá věž a přenesená historie

• Ikonická věž na břehu: Nejznámějším fotopunktem Liptovské Mary je osamělá věž ranogotického Kostela Panny Marie. Zbytek kostela byl před zatopením rozebrán a jeho nejcennější části (klenby, portály, fresky) byly přeneseny do Muzea liptovské dediny v Pribylině, kde postavili jeho přesnou kopii.

Gotický zámek v muzeu: Z obce Parížovce byl zachráněn a do Pribyliny přenesen i goticko-renesanční parížovský zámek, který byl nejstarším zemanským sídlem na Liptově.

Technické a geografické „Nej“

• Největší na Slovensku (podle objemu): Ačkoliv Oravská přehrada má větší rozlohu, Liptovská Mara je absolutním rekordérem v objemu. Zadržuje neuvěřitelných 360,5 milionu metrů krychlových vody.

• Presun železnice a ciest: Výstavba takto gigantického diela si vyžiadala preloženie hlavnej železničnej trate (Košicko-bohumínskej železnice) v dĺžke približne 18 kilometrov a rovnako aj štátnej cesty.

• Výkonná elektrárna: Pod hrází se nachází vodní elektrárna se čtyřmi turbínami (dvě Kaplanovy a dvě plně reverzibilní Deriazovy turbíny). Kromě výroby elektřiny slouží přehrada hlavně jako ochrana před katastrofálními povodněmi na řece Váh, které v minulosti pravidelně pustily region.

Mystická a příroda v okolí

• • Keltové nad hladinou (Havránok): Přímo tyčící se nad Liptovskou Marou je vrchol Úložisko, kde se nachází archeologický skanzen Havránok. Jedná se o jedno z nejdůležitějších keltských nalezišť na Slovensku. Keltové zde měli svatyni, a dokonce zde byly nalezeny důkazy o keltských lidských obětech. Dnes toto místo nabízí jeden z nejkrásnějších výhledů na celou přehradu.

• Raj pre vtáctvo a rybárov: Polostrov Ratkovie, ktorý vybieha do priehrady, je chráneným územím s prísnym stupňom ochrany (arborétum). Celá vodná plocha je významnou ornitologickou lokalitou, kde hniezdia a zimujú vzácne druhy vodných vtákov. Priehrada je tiež známa kapitálnymi úlovkami rýb (zubáče, kapry, šťuky).

Fotogalerie:

Špičák je známy svými fantastickými panoramatickými výhľadmi. Uvidíte z něho priamo na hrad Strečno, zrúcaninu Starého hradu (Starhrad), Domašínsky meander rieky Váh, Žilinskú kotlinu a okolité hrebene Malej Fatry.

Chybí vám moře, ale nemáte čas na dlouhou cestu na jih? Stačí se vydat jen kousek za Žilinu, směrem na Kraľovany, a objevíte místo, které vám okamžitě připomene chorvatské pobřeží nebo slavná Plitvická jezera. Představujeme vám Šútovské jezero (známé také jako Kraľovianské jezero v městské části Rieka) – bývalý kamenolom, který po zatopení vytvořil jednu z nejkrásnějších a nejfotogeničtějších vodních ploch na Slovensku!

Představte si místo, kde se jakoby zastavil čas a kde se tradice doslova vsákly do zdí domů. Čičmany, ukryté v překrásném klíně Strážovských vrchů, jsou chloubou Slovenska a vůbec první památkovou rezervací lidové architektury na světě.

Malované dřevěnice, jaké nikde jinde nenajdete: To, co Čičmany proslavilo po celém světě, jsou tmavé dřevěné srubové domky zdobené bílými geometrickými ornamenty.

Vrchol Suchý (1 468 m n. m.) představuje vstupní bránu do hlavního hřebene Krivánské Malé Fatry ze směru od Strečna. Jeho okolí je fascinující směsí drsné žulové divočiny a malebných horských luk a působí alpským dojmem.

Idylka u sálavého tepla z krbu, za oknem poletující sněhové vločky a výborná kapustnica – to je Chata pod Borišovem. Při návštěvě v podzimním období vás okouzlí nespoutaná energie přírody, která utřídí myšlenky, posílí kondici a nabídne prostor k zamyšlení.

Hledáte túru, která vám kromě pořádného převýšení a čerstvého horského vzduchu nabídne i netradiční historický zážitek? Vydejte se na Minčol (1 364 m n. m.), jeden z nejvýraznějších a nejoblíbenějších vrcholů lučanské části Malé Fatry!

Pokud jste někdy cestovali autem přes Turčianskou kotlinu, pravděpodobně vás upoutaly dva nezaměnitelné kopce. Jsou jako sourozenci, kteří se vzájemně doplňují. Co se stane, když se v jednom pohoří setkají dva naprosté protiklady? Vznikne z toho turistický zážitek, na který jen tak nezapomenete! Dvojice ikonických vrchů Tlstá a Ostrá, tyčící se nad malebnou Turčianskou kotlinou přímo z Gaderské a Blatnické doliny, nabízí dokonalý horský kontrast. Zatímco jedna vás okouzlí svou rozlehlostí a klidem, ta druhá prověří vaši odvahu na skalách a řetězech.

První písemná zmínka o kamenném hradu Strečno pochádza z roku 1316, kde se poprvé zmínil Strečskšé panství. V tom čase už muselo mít panství hlavní sídlo v podobě hradu, ačkoliv z nňej pravřdďpodobně stála jen stržzná věž.

Historie hradu Strečno

Vznik a raný vývoj

Založení hradu se připisuje rodině Balašovců. Předpokládá se, že hrad vznikl na starším základě, pravděpodobně slovanského hradiště. Jádro hradu, které mělo polygonální půdorys s plochou přibližně 400 m² (tzv. malý hrad), se datuje do první poloviny 14. století. Skládalo se z hranolové strážní věže, cisterny vytesané ve skále a menší obytné budovy v severovýchodním rohu opevnění. Od počátku své existence sloužil hrad jako ochrana mýtné stanice, která se nacházela u brodu přes řeku Váh pod hradem. Hrad je také zmiňován v době vlastnictví Matúšem Čákem jako centrum většího feudálního panství Strečna.

Rozšíření hradu

Na konci první poloviny 14. století došlo k doprostavení předhradu. Na začátku 15. století získala hrad královna Barbora Celjská, která postavila severní palác a hradní kapli. Vstup do hradu byl přesunut do Branské věže s předbraním. V tomto období byla také postavena druhá hranolovitá věž, která uzavírala severní předhradí. Přeměna hradu na ucelený opevněný objekt byla dokončena výstavou hradeb se třemi podkovovitými baštami a jednou polokulovou baštou chránící hlavní bránu. Současně se součástí areálu stala i 88 metrů hluboká studna na hlavním nádvoří.

Úpadek a renesanční přestavby

Po období stavebního rozvoje nastal začátkem 16. století úpadek hradu způsobený častou změnou majitelů. V letech 1444 až 1469 byl majetkem Pongráčovců z Liptovského Mikuláše, kteří vlastnili i nedaleký Starý hrad. Mezi dalšími významnými vlastníky patřili Pavel Kiniž, Jan Zápoľský, i Mikuláš a Peter Kostkovci. Tento nestabilní stav se změnil až ve druhé polovině 16. století, kdy hrad přešel do majetku Mikuláše a Františka Dersffyovců, kteří provedli sérii renesančních přestaveb.

Období úpadku a válečné škody

Po období rozkvětu střídal hrad Strečno více majitelů, ale hrad už nikdy nezískal svůj vzhled z konce 17. století. Na počátku 20. století se na zchátralém stavu památky negativně podepsal také prodej Samuelovi Hahnovi, který hradní ruinu rozebíral a rozprodával jako stavební materiál.

Během bojů ve Slovenském národním povstání byl hrad poškozen německým dělostřeleckým útokem na pozici Československé armády a francouzských partizánů. Špatný stav hradeb navíc ohrožoval bezpečnost provozu na hlavní silnici pod ním. Z tohoto důvodu se v 60. letech 20. století začalo nahlas hovořit o naléhavé potřebě rekonstrukce.

Rekonstrukce a současný stav

Komplexná obnova se nakonec začala a skočila v roce 1974 a trvala 21 let (do roku 1995), Co bylo způsobeno její obrovskou technologickou a finanční náročností. Rekonstrukce však nebyla přijata zcela bezvýhradne – zejmená kvůli rozsáhlému použití nových, uznávaných betonových konstrukcí, coč vedlo k vizuální změne charakteru hradu. Původně totiž hradištní ruiny, zbytky palácu a věží tvořily s okolní skalní masou jednotný a romantický kompoziční celek. V pozdějších letech proběhly také nezbytné sanace práce zaměřené na statické zabezpečení hradištní skály.

V současnénosti hrad spravuje Považské muzeum v Žilině. V interiéru se nachází stála expozice prezentující archeologické nálezy z okolí, stejně jako celkovou historii tohto majestátního sídla.

Přístup a doprava

Fotogalerie hradu Strečno: